Váš košík obsahuje
0 položeko celkové hodnotě
0 Kč s DPHČasté otázky potenciálních investorů a každého, kdo uvažuje o instalaci slunečních kolektorů na svůj dům. Odpovědi jednotlivých "odborníků" dodavatelů se různí, jednak záleží na jejich objektivnosti a serióznosti, a pak se na tyto otázky skutečně obtížně odpovídá vzhledem k vlivu příliš mnoha faktorů. V našich klimatických podmínkách dopadá v zimní polovině roku pouze čtvrtina slunečního záření a tři čtvrtiny solárního tepla připadá na letní polovinu roku. Jak je patrné z obr. 2, hlavní poptávka po teple na vytápění se nekryje s nabídkou. Stát se svým programem "Zelená úsporám" podporoval systémy na ohřev TV v RD částkou 55 000 Kč a systémy kombinované částkou 80 000 Kč.
Bez těchto základních podmínek je mnohem smysluplnější pořídit si pouze solární systém pro ohřev TV, jak plyne z obr. 3, protože ohřívat slunečními kolektory kapalinu z teploty 10 °C je mnohem efektivnější, než navyšovat teplotu topné vody ze 40 °C, navíc v zimních podmínkách, s převládající difuzní složkou slunečního záření. Troufám si tvrdit, že velká část dnes instalovaných solárních systémů pro "přitápění" slouží prakticky pouze pro ohřev TV, protože jejich podíl na vytápění objektů je zanedbatelný, zejména u větších starších objektů (> 30 let, > 170 m2), které neprošly výraznější rekonstrukcí obálky budovy a otopné soustavy.
Použití vakuových trubicových kolektorů je investičně dražší a ve většině případů, u kterých nejsou splněny základní kritéria z předchozího odstavce, jejich použití nepřinese kýžený a hlavně odpovídající efekt. V současné době je cena vakuových trubicových kolektorů cca dvojnásobná v porovnání s plochými selektivními slunečními kolektory. Sluneční kolektory a jejich konstrukce zaujímají cca 35 - 40% podíl v celkové ceně solárního systému, což znamená výrazné ovlivnění celkové ceny solárního systému pro přitápění při použití vakuových trubicových kolektorů. Jejich cena se vzhledem k oblíbené výrobě v Číně bude v budoucnu přibližovat k ceně plochých kolektorů, ale jejich životnost bude vždy nižší, protože se jedná o konstrukčně choulostivější konstrukci.
Trubicové vakuové kolektory je také nezbytné instalovat pod vyššími sklony pro zimní zisky, zejména s ohledem na sněhovou pokrývku, která z nich hůře sjíždí v porovnání s plochými zasklenými kolektory. Obecně doporučuji i ploché kolektory instalovat ve větších vertikálních sklonech pro lepší samočisticí efekt a ochranu proti sněhu. Nezanedbatelnou výhodou kvalitních vakuových trubicových kolek torů je každopádně jejich tvrdá účinnostní charakteristika v extrémních podmínkách a minimální tepelné ztráty, z čehož plynou žádané zimní solární zisky, kterých bychom s plochými kolektory nikdy nedosáhli.
Zajímavou variantou je kombinace plochých a vakuových trubicových kolektorů v sérii jako např. na obr. 1, kde využíváme výhod obou technologií, nejdříve vyšší optickou účinnost plochých kolektorů a pak získání požadované teploty vakuovými trubicovými kolektory, optimalizujeme tím zároveň investiční náklady.
Vakuové trubicové kolektory představují také vyšší stagnační teploty, které přinášejí vyšší stupeň provozních problémů (netěsnosti spojů, požadavek na kvalitnější teplonosné kapaliny, vyšší nároky na dilataci materiálů, atd.).
Na obr. 5 vidíme typickou strukturu solárního systému, základní prvky ucelené technologie a jejich vzájemné vazby, které hrají nezanedbatelnou roli v tom, jaká bude skutečná výtěžnost solárního systému, jeho podíl krytí na primární spotřebě energie v domě a jaké budou také jeho provozní náklady a životnost.
Každý solární systém pro přitápění a ohřev TV zpravidla disponuje několika základními prvky, které tvoří typickou solární soustavu dnešního pojetí pro extrémní klimatické podmínky. Zjednodušeně lze solární soustavu rozčlenit na: kolektory (sluneční transformátory) - proces nabíjení - akumulaci - proces vybíjení. K tomu se vážou také velmi důležité vzájemné vazby: řízení a regulace systému nabíjení, ale také vybíjení.
Docílit lepších ekonomických výsledků u solárních systémů pro přitápění lze jednak snižováním zejména investičních nákladů při zachování kvality a účinnosti, optimalizováním jednotlivých prvků solárních systémů a také komplexním řízením a sledováním vzájemných vazeb.
